Bez pochyby nejvýznamnější památkou je státní zámek Mnichovo Hradiště, který nechal v 17. století vystavět Václav Budovec z Budova. Jako přední činitel stavovského povstání byl Václav Budovec popraven na Staroměstském náměstí v roce 1621, díky čemuž se posléze mnichovohradišťský zámek dostává do rukou Albrechta z Valdštejna. Valdštejnové poté zámek vlastnili až do roku 1945, kdy jim byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Nejvýznamnější událostí, které byl zámek svědkem, bylo setkání panovníků tzv. Svaté aliance v roce 1833. K diplomatickým jednáním se tehdy sešli rakouský císař František I., ruský car Mikuláš I. a pruský korunní princ Bedřich Vilém. Zámek se chlubí jedněmi z nejbohatších interiérů celého Česka, včetně unikátního divadla vystavěného právě k příležitosti setkání Svaté aliance. Součástí zámku je zámecký park včetně kaple svaté Anny s hrobkou vojevůdce Albrechta z Valdštejna a lapidáriem barokních soch.

Počátky muzea sahají do roku 1894, kdy se Spolek okresního muzea v Mnichově Hradišti zabýval shromažďováním předmětů a materiálů pro pražskou národopisnou výstavu. Předměty vrácené z výstavy se staly základem sbírek mnichovohradišťského muzea. V průběhu více než 110 let byly sbírky rozšiřovány až do dnešního počtu cca 20 000 exponátů. Mimo národopisných expozic zde také naleznete expozice o archeologii, lékárenství, obrazovou galerii, ornitologickou sbírku, modely Drábských světniček, Ženíškův salón a další zajímavé exponáty. Pravidelně se zde konají různé akce a výstavy.

V areálu mnichovohradišťského zámku se nachází komplex kapucínského kláštera ze 17. století, jehož součástí je klášterní kostel sv. Tří králů ze stejné doby. V letech 1723 - 1724 byla ke kostelu přistavěna barokní kaple sv. Anny. Hraběnka Marie Markéta z Valdštejna, se tehdy rozhodla rozšířit kostel o prostor kaple pro anenské bohoslužby. Mimo jiné i z vděčnosti, když se okolím přehnala morová epidemie, která jako by se zázrakem městu vyhnula. Sv. Anna tehdy prý nad městem držela ochranou ruku, díky čemuž je tato oblast známá i jako ostrov sv. Anny. Barokní socha sv. Anny v parčíku před kaplí byla zhotovena v roce 1714 kosmonoským sochařem Martinem Jelínkem. Od roku 1785 je v kapli umístěna hrobka s ostatky Albrechta z Valdštejna a jeho první ženy Lukrécie. Také zde najdeme lapidárium se vzácnými plastikami, kde můžeme spatřit na 50 barokních soch z dílen Matyáše Bernarda Brauna, rodiny Jelínků, či děl Ignace Františka Platzera a jiných umělců.

Mnichovohradišťský farní kostel stojí na místě staršího kostela, snad vystavěného již v době založení města, tedy někdy kolem poloviny 13. století. Zasvěcen je apoštolu sv. Jakubovi Většímu, patronu poutníků. Dnešní kostelní stavbu dala v letech 1726 – 1727 postavit hraběnka Marie Markéta z Valdštejna. Okolo kostela býval po staletí městský hřbitov, ale před polovinou 19. století se zde již přestalo pohřbívat. Na konci století bylo kostelní návrší upraveno, a tak se z původního hřbitova zachovalo jen několik náhrobků padlých vojáků z prusko – rakouské války v roce 1866. V blízkosti kostela stojí budova fary z počátku 18. století. K pohodlné cestě ke kostelu sloužila zdejším duchovním dřevěná lávka přes tehdy ještě neupravený, a ne tolik zahloubený úvoz mezi kostelem a farou.

Jedním ze symbolů města je budova novorenesanční radnice umístěná do bloku budov uprostřed Masarykova náměstí, jež byla postavena v 90. letech 19. století. Obdivuhodná je i pozdně secesní budova dnešní pošty, dříve záložny, kterou svými plastikami vyzdobil sochař Ladislav Šaloun, tvůrce Husova pomníku v Praze. Dále se ve městě nachází celá řada menších památkově chráněných měšťanských domů. Na náměstí stojí za shlédnutí i Mariánský sloup z počátku 18. století, který můžeme spatřit na západní straně náměstí. Památkově chráněnou neogotickou hrobku rodiny Hendrichovy a Švermovy pak naleznete nedaleko centra na městském hřbitově.

Zajímavou městskou lokalitou jsou pískovcové stěny ve stráni nad místním fotbalovým hřištěm. Skalní masiv se odtud táhne v délce 600 m až k řece Jizeře. Stěny dosahují výšky přes 10 m a jsou v nich vyvinuty další výrazné skalní výklenkyvčetně poměrně rozsáhlé pískovcové jeskyně. Mezi místními se traduje, že z jeskyně kdysi vedla tajná chodba až na zámek. Jiná verze uvádí, že chodba měla vést do Kláštera Hradiště nad Jizerou do místního pivovaru. V lesoparku je v současné době budována naučná stezka s infopanely a sochami. Sochy budou celkem čtyři. Každá socha představuje postavu z báchorek a pověstí Mnichovohradišťska. U každé sochy najdete kód, prostřednictvím něhož budete moci objevit příběh, který se k soše váže. Stačí k tomu pouze chytrý mobilní telefon.

Pod názvem Drábské světničky se skrývá komplex skalních světniček, které byly součástí skalního hradu ze 13. století. Jedná se o jednu z nejnavštěvovanějších lokalit České ráje s nejkrásnějším výhledem na Pojizeří. Z původně dřevěného skalního hradu se dochovalo 18 skalních světniček, které údajně sloužily jako zásobárny. V průběhu třicetileté války se ve světničkách ukrývali vesničané a během 2. světové války partyzáni. Vstup do hradu byl možný pouze po padacím mostě, díky čemuž byl hrad prakticky nedobytný. Z nálezů keramiky se usuzuje, že světničky byly osídleny do 15. století. Nedaleko světniček se nachází další zajímavost - Studený průchod. 125 metrů dlouhá a 15 metrů vysoká skalní soutěska, která za své jméno vděčí skutečnosti, že i v nejteplejších letních dnech v ní naměříte teploty jen kolem 10 °C. Tyto teploty zde umožňují růst mechů a lišejníků typických především pro horská prostředí.

Jeden z nejkrásnějších skalních hradů býval původně dřevěný a do dnešní podoby byl přestavěn až v 16. století. První zmínky o Valečově však sahají až do 14. století, kdy byl hrad částečně vytesán do pískovcových skal a vytesané otvory byly vyplněné dřevěnými stavbami. Hrad byl obýván a udržován ve své původní podobě až do konce třicetileté války. Poté začal chátrat a bohužel se také stal zdrojem levného stavebního materiálu. V těsném sousedství Valečova se nachází jedinečná skalní vesnice. Díky své rozloze a počtu objektů se řadí mezi opravdové unikáty nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Vznik vesnice se bohužel nedá datově určit, ale předpokládá se, že skalní byty sloužily jako ubytování pro čeleď a hradní posádku. Na počátku 18. století byl hrad opuštěn a do skalních bytů se nastěhovala chudina, tzv. skaláci. Poslední obyvatelé skalních bytů byli pod záminkou epidemie cholery donuceni k vystěhování až v roce 1892.

O hradu Klamorna, jenž nachází na cestě mezi Drábskými světničkami a Valečovem, nám toho historické prameny moc neprozrazují. Se vší pravděpodobností tvořila Klamorna s přilehlým hradištěm Hrada jeden opevněný celek, který poskytoval lidem z okolí bezpečný úkryt v dobách ohrožení. Na hrad se dostaneme cestou z Drábských světniček, podél okraje pískovcových skal, kudy nás provází červená turistická značka. Po cestě narazíte i na ruiny bývalého Píčova statku, jehož historie sahá až do středověku.

Původně menší vladyckou tvrz nechal na vysokém skalním ostrohu nad řekou Jizerou ve 14. století postavit rytíř ze Zásadky Ješek Ocas. Hrad byl Zikmundem Vančurou z Řehnic po roce 1560 přestavěn na dvoukřídlý renesanční zámek. Mezi další majitele patřili například Jiří z Poděbrad, Albrecht z Valdštejna nebo Václav Budovec z Budova, který byl zároveň majitelem mnichovohradišťského zámku a Zásadku měl jen jako své letní sídlo. Po jeho smrti roku 1621 získávají na konci 17. století získávají sídlo Valdštejnové, kteří jej budou mít v držení až do roku 1945. Za Valdštejnů dochází k postupnému úpadku místního panství. Zámek až do počátku 19. století užíval panský hajný. V roce 1790 zámek vyhořel, nicméně ještě v roce 1820 měl střechu. Definitivně zchátral v druhé polovině 19. století. V současnosti nalezneme v areálu romantické zříceniny zbytky příkopů, hradeb a zdí zámku. Dochovaly se dvě částečně zasypané místnosti v suterénu s valenými klenbami a částečně se také zachovala kamenná ostění oken a oblouková římsa na vnějších průčelích. Z ostrohu Zásadky je pěkný výhled na údolí Jizery a Mohelnici s tamním románským kostelíkem.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v románském slohu ve 12. století, je orientovaný směrem k východu a je typem podélného tribunového kostela. S tímto typem se hojně setkáváme po roce 1100 při dvorcích šlechty, je tedy pravděpodobné, že stavebníkem kostela byl vladyka, nebo jiný příslušník šlechtické vrstvy. V té době byl stavebník kostela i jeho vlastníkem a přijímal kněze takřka jako vlastního zaměstnance. Jeho nadřazené postavení nad poddanými symbolizuje i tribuna v západní části lodi, jež tehdejšímu šlechtici umožňovala účastnit se obřadu odděleně. Kostelní věž má čtvercovou základnu a je vysoká 20 m. Ve zvonici bývaly umístěny 4 zvony s nápisy hovořícími o době jejich vzniku, a také o donátorech a zvonařích, jimž vděčily za svůj vznik. Modlitební lavice i novorománský oltář z roku 1876 pochází z dílny Dominika a Petra Buškových, lidových řezbářů, kteří se podíleli i na řezbářské výzdobě zámku Sychrova. Na pravé straně oltáře je vyřezán znak Valdštejnů, pozdějších patronů kostela, na levé straně se objevuje znak spřízněného rodu Schwarzenbergů.

Výrazný zalesněný vrchol sopečného původu Káčov je vysoký 350 m a leží 3 km severně od Mnichova Hradiště na okraji obce Sychrov. Ve třetihorách došlo k sopečnému výbuchu, při kterém žhavé lávy prorazily nadložní vrstvy. Během věků byla povrchová část sopky erozí zničena a dnes je obnažena pouze přívodní část vulkánu – sopečný komín. Čedič má bizardní tvar a patří k morfologickým dominantám kraje. Působením žhavé čedičové lávy se přeměnila okolní hornina a vznikl tzv. kačovák - pískovec s natavenými zrnky křemene. Desetimetrový čedičový suk dal svým tvarem podnět ke vzniku zajímavých pověstí.

Obec Mužský patří mezi nejlépe dochovaná vesnická sídla ve středních Čechách. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400. Jedná se o původem lesní návesní vesnici se vzácně dochovanou lidovou zástavbou. Velká nepravidelná náves s roubenými chalupami pojizerského typu z 18. a 19. století je lemována alejí kaštanů starých více než 100 let. Za výšlap stojí i nedaleký vrch Mužský s pomníkem bitvy z roku 1866. Z vrcholu je nádherný 360° výhled.

Příhrazské skály jsou skalním komplexem se 178 skalními věžmi, z nichž nejznámější je pro svůj neobvyklý tvar Kobylí hlava. Dále se zde nachází skalní hrad Stará Hrada a pozůstatky skalní modlitebny Hynšty. Zajímavostí je i 40 metrů dlouhá jeskyně Krtola, ne největší jeskyně Českého ráje. Pokud se do Příhrazských skal vydáte přímo z obce Příhrazy, čekají vás zhruba 300 metrů dlouhé schody, překonávající v převýšení přes 80 metrů. Každoročně se zde pořádá Běh do příhrazských schodů, ve kterém závodníci všech věkových kategorií zkouší své fyzické možnosti. V případě, že si vyběhnutí schodů zkusíte na vlastní nohy, budete patřit mezi nejlepší závodníky, vyběhnete-li schody do 3 minut.

Budete-li se procházet kolem řeky Jizery u Mnichova Hradiště, jistě vaší pozornosti neunikne množství skalních stěn, lemujících místy po obou stranách údolí řeky. Říká se jim skalní sruby. V dobách, kdy celá oblast byla zalita mořem, docházelo na jeho dně k usazování písků, ze kterých se postupem času vytvořily tyto pískovcové útvary. Bylo to v druhohorách, někdy před 90 miliony lety, v období zvaném křída, kdy zde žili dinosauři. Další velkou zajímavostí zdejších stěn jsou mohutné skalní výklenky, které vybrousila řeka boční erozí. Jednou z lokalit, ve které jsou skalní výklenky dobře vyvinuté, je pravý břeh řeky Jizery asi 1 km JV od Kláštera Hradiště nad Jizerou. Lokalita je chráněná jako "přírodní památka Skalní sruby Jizery“. Skály dosahují výšky přibližně 20 m a řeka v nich vyhloubila až 5 m hluboké výklenky o délce několika stovek metrů. Největší výklenek je vysoký úctyhodných 20 m. Pod skálami můžeme projít po úzké pěšině a celou tu krásu si náležitě vychutnat, ale pozor! Z důvodu neudržování travního porostu je přístup ke skalním srubům Jizery ve vegetačním období velmi obtížný. V případě zájmu o prohlídku skalních srubů doporučujeme plavbu po Jizeře či po souši celoročně přístupné skalní sruby v mnichovohradišťském lesoparku.

Zájemci o prohlídku Pivovaru Klášter si mohou rezervovat exkurzi, během níž se seznámí s výrobou piva a zároveň se dozví mnoho zajímavého z bohaté a tajuplné historie tohoto místa. Prohlídka trvá přibližně 45 minut a její součástí je návštěva varny, spilky a ležáckých sklepů, kde je zakončena ochutnávkou. Rezervace: 326 771 237, 777 254 591 vladislava.stankova@pivovarklaster.cz Minimální počet účastníků 7 (mimo běžnou pracovní dobu 15), maximální počet účastníků 30. Exkurze se provádí od pondělí do čtvrtka v pracovní době do 14:30, poslední prohlídka začíná ve 13:00. V pátek začíná poslední prohlídka již ve 12:00. Doporučujeme vzít si na návštěvu teplé oblečení.